On the road again

Tak zase mířím na cestu. Tentokrát na východ, do Indie, do horské oblasti Ladakh. Co tam? Stavět kláštěr a učit malé mnichy angličtinu a ekologii. Pokud to někomu připadá přitažené za vlasy, tak si z toho nic nedělejte, mě taky :) Ačkoliv mi nevadí cestovat někam sama, toto je přeci jen jiné. Ono je sakra rozdíl letět sama do San Francisca a letět sama do Delhi, kde se člověk jo musí otáčet, aby se neztratil a aby se mu nic nestalo, došel v pořádku na hotel a tak dále. Tak doufám, že to zvládnu, v Ladakhu se naštěstí potkám se skupinkou z Čech, tak bude hned líp (tedy alespoň psychicky, fyzicky kdo ví, ono indická strava, to bude zážitek :))
No je jistá pravděpodobnost, že někde odchytnu internet, takže... Stay tuned for the news ;)

Strasti cestovatelské

Ve středu jsem byla v Praze kvůli zkouškám. Nic extra. Tam jsem jela busem Student Agency, pohoda, akorát WiFina jim zlobila a zpět jsem si nechala možnosti otevřené. A zde se stala chyba. Pokud se nějaký nebohý člověk náhodou ocitne na Florenci a nedostane se do busu SA, je s ním zle. Tedy ne že by spoje nejely... Koupila jsem si lístek na nejbližší spoj za 215 CZK (to i ten vlak by byl levnější, nicméně tím jsem nechtěla jet, jelikož jsem toužila po cestě být produktivní a potřebovala jsem připojení) a odbelhala jsem se na nástupiště, kde jsem čekala průměrný moderní autobus. Chyba lávky. Okázale si přidrncala Karosa, která vypadala, že zažila minulý režim. No ale měla WiFinu, alespoň něco. Bohužel, WiFi není jediná moderní vymoženost, kterou by člověk měl na autobusu požadovat. Další a mnohem podstatnější je klimatizace. Karosa sice měla nějaký větráček, ale ten houby větral, takže během pěti minut jsem se smížila s tím, že mě čeká dvou a půl hodinové peklo v rozžhaveném buse. Noťas samozřejmě hřál jak blázen, takže práce s ním zhola nemožná a korunoval to přes uličku sedící postarší pár, který kolem sebe na začátku cesty vyšplíchal asi půlku smrdutího deodorantu.
Člověk by řekl, že v rozvinuté zemi na jakou si tu hrajeme je klimatizace v letních měsících samozřejmostí. Tedy u veřejné dopravy. A ono houby. Takže se příště radši znova zaprodám SA, než riskovat neklimatizované peklo. A ponaučení? Nevěřte neozkoušeným dopravcům...