Velký boj

Nevím, jestli je to jen můj případ, nebo to občas dělá každý, ale jednou tak za půl roku se rozhodnu pro generální úklid pokoje. Generální v tom smyslu, že pokaždé vyhodím jeden a víc odpadkových pytlů krámů. Nechápu, kde to skladuju, ale zjevně někde ano (přitom mám pocit, že místo se netvoří). V průběhu tohoto týdne jsem se pri jednu takovou generálku rozhodla... no dva pytle nepořádku letěly. To bylo pondělí.
Dnes jsem se rozhodla přesunout pole působnosti i ke stolu, kde sedí rodinný počítač. Tento stůl byl obklopen prachovou aurou a vůbec se okolo povalovala hromada papírů. No to však nebylo vše. Vítězem dnešního úklidu je nenápadně schovaný obal od chipsů za monitorem. Ne, že bych chtěla nadávat, ten úklid po mě nikdo nechtěl, ale tohle mě skutečně pobavilo. Stejně mám pocit, že ten úklid je prostě jen boj s větrnými mlýny. Ale z nějakého zvráceného důvodu mi zvednul náladu (možná na tom bude mít svůj podíl fakt, že si k tomu pouštím velmi nahlas hudbu :)) A bulance úklidu jednoho počítačového stolku? Pytel odpadu. Nechápu, jak je to možné, ale je to tak.