Přání

Dneska jsem uvízla v dopravě. Nejezděte před Vánoci kolem centra Brna, nestojí to za ty nervy. Na Starou osadu jsem dojela úplně v pohodě, 84 přijela ani jsem nemrkla a já se radovala, jak to město stihnu za chvíli. No houby. Jakmile jsme se přiblížili na okraj centra, jelo se krokem. Od semaforu k semaforu a jako bonus jsem byla svědkem několika pěkných úhybných manévrů následovaných klaksony. Není nad to posunout se o dva metry dopředu a riskovat tím havárku a komplet ucpané centrum města. No ale po hodině jízdy jsem se dostala na autobusák, alespoň že tak.

Ale kdyby jen to uvíznutí... dopravní podnik přišel na úchvatný způsob, jak popřát pěkné Vánoce. Po každém dopravním uzlu, kde nastoupí větší počet lidí, pustí znělku namluvenou nějakým příšerně žvatlajícím dítětem, co přeje pěkné Vánoce. Kdyby mi to někdo pustil po třičtvrtě hodině sezení v tom busu směr autobusák, asi bych mu rozbila obličej... poprvé to bylo řekněme milé, ale po desáté je to vážně na zabití, takže hm... veselé užvatlané Vánoce...