Jak jsem (ne)ztratila botu...

V pondělí jsem si konečně udělala výlet. S kamarádem jsme měli namířeno na filmový festival v Karlových Varech. Zabalila jsem si tradičně na poslední chvíli a hlavní aktéry tohoto krátkého příběhu, tedy své sandály, jsem nahonem připnula k batohu zvnějšku a hurá na vlak.
Do Prahy jsem přijela za deště a se zpoždním, poztrácela se ve výlukách tramvají, nicméně nakonec jsem se srazila ještě s jedním pražským kamarádem a zašli jsme na oběd. Boty stále na batohu, poněvadž byl dobře přikryt pláštěnkou.
V Praze jsem nabrala i svého spolucestujícího, co byl ještě v Praze na zkoušce a hurá do Varů. A zde začíná fáze "nestarám se o boty." Jediné, čeho jsem si stran svých sandálů všimla ve vlaku do Varů byl fakt, že do nich nějaký vtipálek zastrčil papírek. A ne ledasjaký, jednalo se o návod z kondomů, no určitě nebyl můj, poněvadž si skutečně nepamatuju, že bych cestou měla nějaké intermezzo, ke kterému by kondom byl třeba.
Do Varů jsme dorazili tak nějak předpokládatelně, zařídili jsme si Festival Pass a hurá ubydlet se někde v budově místní školy. A tam to přišlo. Mám jen jednu botu! První co mě napadlo bylo, že mi ji ukradnul někdo v Praze, jen tak pro zábavu a na místo boty mi dal ten zpropadený návod. Nicméně jsem se skutečně nezvládla rozpomenout, zda-li jsem měla ve vlaku boty obě nebo jen jednu.
Po třech dnech pobytu jsem se smířila s tím, že mám jen jednu botu a řekla si, že ji nemá smysl vozit do Brna. V pátek ráno jsme si přivstali na vlak v sedm, já nechala jednu botu na zemi ubytovny a hurá na nádraží. Času bylo dost, tak jsme se rozhodli pro nákup nějakého kusu žvance na poslecní chvíli. Tedy já zůstala u batohů a čekala na výsledek lovu. Jaké bylo moje překvapení, když se můj drahý kamarád vrátil nejen s jídlem, ale i se ztracenou botou. V tu chvíli jsem si připadala jako největší pitomec, poněvadž jsem přesně věděla, kde je ona "neztracená bota." Bohužel bylo málo času, takže výsledek je ten, že jsem do Brna dovezla botu ztracenou a ta neztracená si chudinka opuštěná zoufá někde ve Varech, prevděpodobně v odpadu. Chjo no, ale alespoň jsem měla důvod si nové pořídit dřív no...

Hm a o fesťáku třeba jindy :)