sobota 1. listopadu 2008

Jak (ne) jíst opuncie...

Ne, že bych byla škodolibá (jak bych mohla :)), ale působí mi jistou radost, když sem můžu napsat něco, čeho jsem nebyla hlavním aktérem, ale pouze svědkem...

Určitě všichni znáte takové ty velké placaté kaktusy, které rostou kolem cest v jižních krajích, opuncie. Tyhle mršky mají hříšně dobré plody, takové načervenalé bambule, které rostou na samém vršku těch odporně pichlavých placek. Už tento fakt mluví proti pokusům o utrhnutí téhle slaďoučké pochoutky.
No nacházeli jsme se zrovna ve vesnici Asni, v pohoří Vysoký Atlas. V kempíku byl náš zájezd samotný, prostě prima místo, obehnané z jedné strany těmihle kaktusy. A nebylo by českého člověka, aby se nepokusil najíst chutných plodů zdarma (teda ono na trhu tři takové plody stály asi dvě koruny, ale typický čech si pro korunku koleno nechá vrtat že...). Nicméně utrhnutí plodu není jediný problém. Plod samotný je pokryt stětinkami trnů se zpětnými háčky. A do tohohle plodu se člověk musí dostat.
Velmi záhy přišli účastníci na to,že s pomocí ručníku jde opuncii vcelku bezpěčně a bez újmy na zdraví utrhnout. Pak zbývala už jen ta netriviální část, kdy bylo třeba plod otevřít.
Moje drahá spolucestující kamarádka se rozhodla, že když to zvládli ostatní, zvládne to ona taky. A to jsem musela vidět. Do malého ručníčku zabalila plod a docela umně ho odtrhla od kaktusu. Tak jsem si říkala, že je o zábavě a nechala jsem ji svému osudu. Najednou se ozvalo vyjekutí a zvolání "Janaaaap, já jsem tak blbá..." Tak jsem šla zjistit co se stalo. Kamarádka seděla na zemi jak hromádka neštěstí a vylíčila mi, kterak do opuncie se dostala docela jednoduše, snědla ji taky bez následků, ale pak si do zabodláčeného ručníku utřela ruce a ty mrchy bodlinky se jí chytily všude po dlaních, tak jsme vzaly pinzetu a vytahovaly... On existuje důvod proč si ten plod koupit na trhu.
Hm je to skoro jako bajka, poučení zní "nic není zadarmo:))"

Žádné komentáře: