Shon posledních dní...

Takže prve, flákání se nevyplatilo a ze zkoušky z mikrosvěta jsem vylítla jak ze šantánu. Hned na to jsem odjela do Prahy, na předmět "Praxe u reaktoru." Což slibovalo dobrou zábavu, takže prve krátce o minipobytu v Cajzlgradě...

Vzhledem ke své pohodlnosti a přístřeší jsem narozdíl od zbytku lidiček, co se praktika účastnili, jela už v úterý, hned po té nešťastné zkoušce. No jen tak na okraj, už jsem zjistila, že boty na podpadku a těžká krosna nejsou nejšťastnější kombinace. Nicméně úterní cesta se vyplatila, ve středu ráno jsem byla narozdíl od ostatních pěkně živá a tak vůbec :) Hned na úvod té naší praxe jsme se dozvěděli, že při sebevětší havárii bude radiace tak malá, že nebude třeba eni evakuovat koleje. Pro mě osobně to bylo velké zklamání ;)
Náplň oněch tří dní u reaktoru byla vezkrze přednáška plus nějaká ta menší praxe, včetně vyzkoušení řízení reaktoru (nicméně to není taková sranda, jak se původně mohlo zdát). Na konci praktika jsem zažila snad největší zklamání celého pobytu, všichni měli na dozimetru alespoň nějaké ozážení, jen já jsem měla nulu... no co, třeba bych přežila jadernou katastrofu (ale pravděpodobně jako jediná, takže by to byla dost nuda;)).
Veselá byla cesta zpátky, tak narvaným EC jsem ještě nejela. Navíc jsme si prve neomylně vybrali vagon bez klimatizace. Naštěstí jsme se museli kvůli rezervaci přesunout, jinak mám pocit, že bych se tam rozpustila...

No rozpouštěcí tendence bohužel přetrvaly do dnešního dne, kdy se mi začal "rozpouštět" počítač. Vesele jsem si identifikovala hvězdičky do astropraktika, když ten technologický zázrak pošel. Prostě bez varování zachcípnul. Jakmile se tohle stalo podruhé, došlo na rozebrání. Takže všechno rozšroubovat, vyčistit větráček, pošťourat se v kontaktech klávesnice (občas nekomunikuje, bestie jedna) a složit zpět. Kupodivu je můj drahý noťas nadále živ :)

S funkčním počítačem jsem se rozhodla několik hodin svého života věnovat astropraktiku, a to doslova. Úloha věnující se barevné kalibraci nebyla těžká, jen zdlouhavá, což při faktu, že mám okna na západní stranu a měla jsem soustavný pocit života ve skleníku bylo k zabití. Nicméně jsem nakonec vydolovala všechna potřebná čísílka a hotovo. V to jsem dneska ani nedoufala ;)

Tak si říkám, že bych se mohla vrhnou ještě na úkol z unixu... ;)