neděle 8. června 2008

Strasti a starosti výletování...

V sobotu ráno jsem se vzbudila, rodinka vypadala, že jede pryč, tak jsem se rozhodla provětrat hlavu s nima na chatě. Což bylo zdrojem nejednohé veselé situace...

Takže prve, zjistila jsem, že mě skutečně baví řídit, což děsí hlavně mého sourozence, který ve chvíli, kdy jsem sedla za volant začal kamarádům hromadně rozesílat smsky, aby věděli, jak případně umřel. Jinak docela v pohodě, dokonce i maminka vydržela nevykřikovat v každé zatáčce.

Jakmile jsme dojeli na chatu, jala jsem se sestavovat dalekohled, který tam bude mít stálé stanoviště přes léto. Samozřejmě jen co jsem ho vytáhla z auta, začalo pršet, ale co. No nicméně postavit ho není sranda. Zasekla jsem se už u trojnožky, což rodič komentoval se slovy, že z toho pravděpodobně postavím tank.

No a dnes ráno jsem se rozhodla pro návrat do dětských let. Tak jsem vylovila luk a šípy. Nutno podotknout, že šípy máme ty pěkné kupované. Jako ideální terč se ukázal být sloup. Nicméně jsem sotva k němu dostřelila. Tak jsem si říkala, že je načase pomoci tomu fyzikou. Povzpomínala jsem, že ideální je namířit šíp v úhlu 45˚a vystřelila. No to bylo naposled, co jsem viděla svůj exkluzivní šíp. Ten přeletěl onen sloup a spadnul buď do odporného lopuchového houští, nebo do potoka. Z nějakého důvodu mi to přišlo hrozně veselé, tak jsem se málem sesypala do parádně mokré trávy.


Prostě prima víkend... jen učit jsem se nějak nestihla :(

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Asi jsi při výstřelu nepočítala s odporem větru. 45° je poznatek šířený Měsíčňany a na Zemi nefunguje ;-)

Janapka řekl(a)...

No ono moc nefoukalo, tak jsem to zanedbala, ale teda koukala jsem, kam az to zvladlo doletet :)