Poslední dny byly všechno, jen ne označitelné slovem bezva. Teda jak co, v pondělí jsem si poprvé v životě zahrála squash, to bezva bylo, ale následně se vše zvrhlo. Již třetí den jsem na nedobrovolné dietě o rohlících a vodě (a stále si stojím za tím, že jsem si to nezavinila svým kuskusem) a když bylo zrovna období klidu, počítala jsem příklady na zkoušku, která je už zítra (nicméně včera večer mi došly příklady, tak to je asi znamení, ať toho nechám).
No má šikovnost se vlastně přímo týká těch nešťastných příkladů. Naštěstí mám trpělivé kamarády, kteří mi mají tendenci vysvětlovat jak to funguje, když s nečím nehnu (do telefonu se začínám představovat jako "nejotravnější z otravných kamarádek";)). No tak dneska jsme konzultovali v čajovně. Nejen že se mi ze zeleného čaje povedlo udělat nálev olejové konzistence, po kterém nebudu spát ještě dva dny, ale podařilo se mi rozbít pokličku té mrňavé konvičky na čaj.
Jak se mi to povedlo? Vlastně nevím, chytla jsem ji do ruky, ona blbě skákala a pak prostě cinkla o stůl a byla na čtyři kousky. Hotové puzzle. Tak mě napadá, jediné štěstí, že to neodneslo to sklo na stole, to by se na mě ten prodavač asi nedíval tak shovívavě :)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat