Muzejní noc

Tak zpětně bych ráda reflektovala jednu takovou docela povedenou akci... Muzejní noc z pohledu pořádající instituce. Až mě překvapuje, co jsou lidi schopní udělat, když je něco zadarmo. Měli jsme co půl hodiny představení, kapacita šedesát lidí. Ze začátku paráda, moc se netěsnili, ikdyž byli trochu nakrklí, když byli poslední, co se nedostali dovnitř, ale pak jsem jim vysvětlila, že alespoň budou mít lepší místa a většinou byl klid.
Nicméně večer postupoval, lidě čekali dlouho a trochu popili pivo a začali být víc a víc agresivnější. Až jsem koukala, jak moc se lidé cpou, když je něco zadarmo. Doslova jak blbí. Samozřejmě ne všichni jsou takoví, ono v tom davu stačí ale takových pět a hned je problém. A marno lidem vysvětlovat, že hvězdárna je otevřená vždy v noci a že teda noční návštěva této instituce nemá speciální punc... ono by totiž museli zaplatit hotový majlant (35 Kč). Ale byli by tu v malé skupině, věnovali bychom se jim celou hodinu. Marno radit.

Co je však nejvtipnější, že ti lidé kolikrát ani netuší na jaké představení že to stojí frontu. Celá muzejní noc se smrskla na jakousi společenskou pseudoprestiž, protože pokladní Máňa se může další den druhé kolegyni pokladní v nějakém marketu pochlubit že byla na třech místech, kdežto kolegyně Anča chuděra stihla jen dvě. A ještě ušetřily... Tak nevím, neměla to být akce, která přináší trochu kultury do života?